1.
Já sem eště neslyšel,
že hu Prahy verbujů,
že hu Prahy verbujů,
na dva bubny bubnujů,
že mňe tám teky vemů,
2.
Hdyž verbujů, burů brát,
pureme se teky dát,
dám se mezi vojáky,
mají bílý kabáty,
nebureš mňe, holka, znát.
3.
Puru rovně do Prahy,
nebude vo mňe zprávy;
teprv, holka, zpomeneš,
haž mně tu mít nebureš,
na náše mjiluvání.